Jak a proč se překládalo?

Byly časy, kdy lidé překlad a originál považovali za totéž. Taky existovala doba, kdy překladatel podle výchozího textu psal dílo vlastní. Jak se překladání vyvíjelo, až se dostalo ke své dnešní podobě? Projděte si s námi jednotlivé dějinné epochy, v dnešní první části od starověku po období protireformace.

  • Starověk

Překládání je v dějinách evropských literatur daleko starší než vlastní autorská tvorba. V římské literatuře se jako první objevují překlady z latiny a dalších starších jazyků.

  • Středověk

Původní překlady měly za úkol pro známý pojem najít nebo vytvořit termín. Ten překladatelé hledali jak v jazyce mateřském, tak v cizím. V klášterech vznikaly mezi řádky glosy, jež objasňovaly význam cizího slova čtenářům, kteří dostatečně neznali jazyk předlohy. A to už znamená počátek překladatelské činnosti.

Překlad ve středověké české literatuře můžeme nazvat počešťováním. Jako první se dochovaly české ekvivalenty slov v žaltářích a jiných liturgických textech. Překladatelská technika byla tehdy velice jednoduchá: středověcí překladatelé tlumočili s doslovností, brali slovo za slovem a zachovávali pořadí předlohy. Sledovali jednotlivá slova, nikoli myšlenku jako celek.

U středověké „beletrie“ se ne vždy odlišoval překladatel od původního autora. Překladatel mnohdy kombinoval více předloh a jeho záměrem bylo na základě předlohy vytvořit vlastní práci.

Bible kralická je nejznámější tištěný český překlad Písma.

Bible kralická je nejznámější český tištěný překlad Písma.

Překladatelská produkce se tak ve středověku dělila na dva typy:

  1. překlad jako učební pomůcka (například u duchovních písní, kde byl český překlad připisován k latinskému textu, aby zpěváci rozuměli, o čem píseň je)
  2. překlad jako umělecké dílo
  • Humanismus

Hlavní tezí humanismu bylo „Nec verbum verbo curabis reddere fidus interpres.“ neboli „Věrný překladateli, snaž se, abys nepřekládal slovo od slova.“ Začíná se tedy oddělovat tvorba původní a přeložená. Díky knihtisku se k četbě dostávají širší vrstvy, především měšťané. Překlad nabývá dvojí funkce:

  1. humanisté (Viktorin Kornel ze Všehrd, Řehoř Hrubý z Jelení a další) často překládali pro to, aby dokázali, že mateřský jazyk je schopný vyjádřit totéž, co jazyky cizí
  2. humanistický překlad byl adresovaný nižší šlechtě a měšťanstvu, byl srozumitelný a užitečný, protože jeho úlohou bylo vzdělávat
  • Reformace

Za reformace vznikly dvě protichůdné překladatelské filozofie: katolická a protestantská.

Pro katolickou církev byl text Písma nedotknutelný, tudíž nepřístupný lidskému přetváření a výkladu. Staví se proti překladům bible do národních jazyků. Pokud už se k překladu přistoupí, prosazuje co největší doslovnost.

Oproti tomu stojí reformační snahy zpřístupnit lidem bibli v jejich národních jazycích. U nás je nejvýznamějším překladatelským počinem z reformační doby česká Bible kralická (1579 – 93).

Překladem se zabýval také Jan Ámos Komenský

Překladu se věnoval i Jan Ámos Komenský

Jedním z největších popularizačních problémů biblického textu byly reálie. Překladatelé mnohdy biblické reálie nahrazovali domácími. Například místo zástěrky z fíkového listí nosili Adam a Eva kalhoty ušité z listí. Kraličtí překladatelé převáděli biblická jednání do našich poměrů. Třeba turban překládali jako čepice nebo klobouk, kožené měchy na víno byly sudy, antické peníze se proměnily v groše a haléře.

Českobratrská překladatelská tradice vrcholí a zároveň končí osobou Jana Ámose Komenského. Ten se pokouší o kompromis mezi věrností významu a slovního znění. Klade důraz na stylistickou stránku a na zachování slovní diferenciace.

  • Protireformace

V 17. století slouží překladatelství protireformační propagandě. Překladatelům šlo hlavně o ohlas díla mezi lidmi, a tak posilovali a zároveň přeháněli lidovost jazyka překladu. Sbírala se přísloví, nacházely se ekvivalenty přísloví a rčení. Také se ve velké míře používaly profesionalismy, řeč lovců, ševců a podobně.

Překladatelé znovu zacházejí s předlohou volněji, přepracovávají ji, prodlužují, přestavují. Upravují obsah děl, snaží se je zpřístupnit lidu a orientují se na efekt.


Ve druhé části příspěvku se dozvíte, jak to bylo s překladem od éry klasicismu až po meziválečné období. Sledujte náš blog 😉