Nejenom děti v anglosaských zemích, ale po celém světě už dnes znají a slaví Halloween. Odkud tento strašidelný svátek, připadající na 31. října, pochází?

V době irského národního obrození se kolem roku 1830 rozšířil názor, že Halloween vznikl z předkřesťanských keltských tradic, například ze starověkého keltského festivalu Samhain. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer. Dnes se tato teorie považuje za romantickou. Jaká je?

Keltové, kteří žili před 2 tisíci lety na území dnešního Irska, Spojeného království a severní Francie, slavili nový rok 1. listopadu. Tento den označoval konec léta, úrody a začátek tmy, chladné zimy a také roční doby hojně spojované s lidskými úmrtími. Keltové věřili, že v noci před začátkem tohoto nového roku, se hranice mezi světem živých a mrtvých stírají.

Nápomocni Druidům

Věřitil, že v noci 31. října, kdy slavili Samhain, se duchové mrtvých vracejí zpět na zem. Ti sice způsobovali trable a ničili sklizeň, ale Keltové se také domnívali, že přítomnost bytostí z jiného světa usnadňovala Druidům, keltským duchovním, předpovědět budoucnost. Lidi, v podstatě závislé na vrtošivém přírodě, tyto predikce uklidňovaly a dodávaly jim pocit vedení během dlouhé a tmavé zimy.

Pro připomínku této události stavěli Druidové obrovské posvátné ohně, u nichž se lidé scházeli, aby pálili úrodu a zvířata jako oběť keltskému božstvu. Na oslavě Keltové nosili kostýmy, tradičně vyrobené ze zvířecích hlav a kůže ve snaze ukázat si navzájem své bohatství. Po slavnosti posvátným ohněm znovu rozhořeli své krby, které uhasili dříve večer. To je mělo ochránit během dlouhé zimy.

Smísení s římskými svátky

Léta Páně 43 římské impérium dobylo převážnou část keltského území. V průběhu čtyř sta let, kdy ovládali keltské země, zkombinovali dva, původně římské, svátky s tradiční oslavou Samhain. První z nich se jmenoval Feralia. Byl to den pozdního října, kdy si Římané připomínali pomíjivost smrti. Druhým svátkem byl den k poctě Pomony, římské bohyně ovoce a stromů. Symbolem Pomony bylo jablko a to v souvislosti s oslavou Samhain pravděpodobně vysvětluje halloweenskou tradici „bobbing for apples“, což je hra, kdy se v kádi nechají plavat jablka a hráči je musí vytáhnout ven pouze ústy.

Dne 13. května roku 609 papež Bonifác IV. zasvětil římský Pantheon všem křesťanským mučedníkům a v západní církvi byl stanoven katolický svátek „Den všech mučedníků“ (All Martyrs Day). Papež Řehoř III. (731-741) později svátek rozšířil i na všechny svaté a posunul jeho dodržování z 13. května na 1. listopadu.

All-hallows Eve

Do 9. století se vliv křesťanství rozptýlil i na keltské území, kde se prolnul se staršími keltskými obřady a postupně je vytlačil. Roku 1000 měla církev udělat 2. listopad Dnem všech duší (All Souls‘ Day) a dnem k úctě smrti. Dnes se má za to, že církev se snažila nahradit keltský svátek smrti souvisejícím, ovšem církví uznaným svátkem. Den všech duší se slavil podobně jako Samhain, s velkými ohni, průvody a kostýmy svatých, andělů a ďáblů. Dnu všech duší se také říkalo All-hallows (Všichni blahoslavení) nebo All-hallowmas (ve střední angličtině znamenal výraz Alholowmesse All Saint’s Day) a noc předtím, tradiční noc Samhain v keltském náboženství, se začala nazávat All-hallows Eve (předvečer všech svatých) a nakonec Halloween.