Pravoslavné Vánoce ve stylu Běloruska si v pátek 8. ledna uspořádaly lektorky, které v HOPE učí češtinu pro cizince.

Vánočně-novoroční období začíná v Bělorusku 25. prosince. Stát na východě Evropy slaví nejen katolické Vánoce – téměř 15 procent obyvatelstva většiny západních oblastí se hlásí ke katolické víře, ale pravoslavné Vánoce, které připadají na 7. ledna. Ty oslavuje 80 procent Bělorusů. Jak 25. prosinec, tak 7. leden jsou přitom státní svátky.

K běloruským Vánocům patří i Kaljady, původně pohanské svátky, jejichž kořeny sahají až do raného středověku, kdy lidé uctívali pohanské bohy a přinášeli jim oběti a dary. Kaljady sice s Vánocemi nemají nic společného, ale kalendářně spadají do času od 24. prosince do 6. ledna (od 6. do 18. ledna podle pravoslavného kalendáře), a za několik století se Vánoce i Kaljady natolik vzájemně vžily, že už není zřejmé, zda je ten či jiný zvyk pohanský, nebo spíš křesťanský.

„Důležité je, že všechno probíhá radostně, vesele, s hojným množstvím jídla a pití. Obzvlášť bohaté večeře s hosty až do rána rodiny pořádají celkem třikrát: 24. a 31. prosince a 5. ledna. Na stůl lidé podle tradice pokládají seno, prostírají bílý ubrus a na výběr je ze dvanácti druhů jídel,“ přibližuje jedna z lektorek HOPE Viktoryia Saprykina, která pochází z Běloruska.

Šibal v podobě kozy

Významnou tradicí Kaljad je také navštěvování všech známých. Ve vánoční době koledující v lidových krojích chodí od dveří ke dveřím v doprovodu hudebníků a především mladého šibala, převlečeného za kozu. Ta byla totiž v Bělorusku symbolem plodnosti, lepšího života a také odhánění nečisté síly a zlých duchů.

Bělorusové o Vánocích nenadělují dárky a nepečou cukroví jako Češi. „Vánoce jsou víc církevní událostí, tak trochu oddělenou od většinového společenského života, ale přesto jsou spojeny se svátečním stolem a někdy i s návštěvou kostela nebo sledováním sváteční mše v televizi. I přes snahu obnovit význam Vánoc a s nimi spojených starých a už zapomenutých běloruských tradic, je pro většinu obyvatelstva nejočekávanějším Nový rok, který všichni oslavují opravdu pořádně až do ranních hodin,“ vysvětluje Viktoryia.

Novoroční hostina s proslovem prezidenta

Lidé se na novoroční hody chystají 31. prosince. Po skoro celodenní přípravě jídla se na stůl položí několik druhů salátů, masa, houby, pečeně, zeleninu a ovoce. Kolem 23. hodiny se rodina sesedne k bohatě prostřené sváteční tabuli, aby se přípitkem rozloučila s odcházejícím rokem. Ještě před půlnocí k Bělorusům promluví hlava státu krátkým proslovem, ve kterém shrne výsledky minulého roku a popřeje všem občanům šťastný nový rok.

Ženatý Děda Mráz

Na Nový rok se v Bělorusku rozdávají dárky a děti očekávají příchod Dědy Mráze – „bratra“ Svatého Mikuláše. Na rozdíl od Svatého Mikuláše, který má za vzor skutečnou osobu, je běloruský Děda Mráz zosobněním východoslovanského ducha chladu, kterému se v Bělorusku říkalo Studzjaněc.

„Děda Mráz je výjimečný tím, že je jediný ženatý děda mezi svými ‚kolegy‘, za ženu má samotnou Zimu. Jak ale jeho žena vypadá, nikdo neví. Na veřejnosti se Děda Mráz objevuje ve společnosti své vnučky Sněhurky, (Sněguročky – rusky, Snjahuračky – bělorusky – pozn.red.), která mu pomáhá roznášet dárky. Děda Mráz nezkoumá, jestli dítě, ke kterému přijde, bylo po celý rok hodné, nebo zlobivé. Prostě přichází a rozdává radost,“ popisuje Běloruska s tím, že Děda Mráz musí znát hodně vtipů, přísloví, hádanek, her, umět zpívat a tančit, aby veselil nejen děti, ale i dospělé.

oslava běloruských Vánoc běloruské Vánoce

lektorky oslavily běloruské Vánoce oslava běloruských Vánoc