Nedávno jsem při čtení knížky v angličtině narazila na slovíčko stool. Pochopila jsem, že se jedná o předmět, na který si člověk stoupne, aby dosáhl výš. Ano, česká stolička nebo také lidově štokrle. Podobnost čistě náhodná?

Ba ne, oba výrazy mají stejný prapůvod. Však porovnejme: Stuhl v němčině (židle, sedadlo, podstavec), стул v ruštině (židle), stool v angličtině (stolice, sedátko, podnožka), stół v polštině (stůl) aj. Jak se tato pojmenování pro něco, na čem sedíme či stojíme zrodila?

Český etymologický slovník uvádí, že praslovanské *stolъ je příbuzné s litevským stãlas, staropruským stalis či právě německým Stuhl a anglickým stool. To vše pak pochází z indoevropského *stə-lo, *stā-lo neboli podstavec, stojan od základu stā- čili stát.

Chůze na stoličku

Anglické stool označuje také lékařský termín, v češtině stolice. Ten ve významu lidské výkaly vznikl právě podle německého Stuhl ze složeného Stuhlgang, tedy vylučování stolice, původně Gang zum Stuhl – chůze na stoličku, tj. na záchod. Výraz stolička má tak v mnoha jazycích kořeny v obyčejné lidské potřebě 😉