Spolu se svou lektorkou Soňou Hartmannovou se skupinka mladých cizinců, kteří dochází na intenzivní kurz češtiny na VUT, vydala za přívětivého únorového počasí na toulky brněnskými ulicemi.

V Brně se narodili spisovatelé Milan Kundera, Bohumil Hrabal, matematik Kurt Gödel a mnozí jiní významní představitelé české kultury. Na naší procházce jsme proto šli po jejich stopách a navštívili jsme místa, kde žili.

Kapucínská hrobkaNaši cestu jsme zahájili u pamětní desky Petra Bezruče (1867─1958), moravského symbolistního básníka, jenž dostal přezdívku „Básník jedné sbírky“, jelikož za svůj život napsal pouze jednu knihu poezie s názvem Slezské písně. Petr Bezruč studoval Slovanské gymnázium v Brně, kde byl velmi špatným studentem v němčině, matematice, češtině a především ve zpěvu. Když mu bylo čtrnáct let, naučil se rusky, aby si mohl přečíst Puškina nebo Lermontova. Později, už jako dospělý muž, získal v Brně nejdříve místo zemského písaře, mezi lety 1983─1890 byl poštovním úředníkem a poté dokonce poštovním inspektorem. Dnes se po něm jmenuje cyklistická stezka vedoucí z Řečkovic do Černé Hory.

Na Židovském hřbitově odpočinek pro Huga Haase

Genius loci moravské metropole je spjatý také s židovskou kulturou. Zavítali jsme tedy do městské části Židenice, kde se na Nezamyslově ulici rozkládá Židovský hřbitov a synagoga. Tento ojediněle zachovalý hřbitov byl založen roku 1852 a je na něm pohřbena spousta židovských osobností spojených s českou kulturou první republiky, mezi nimiž vyniká například komik Hugo Haas (1901─1968).

Haas byl nejen československým hercem a režisérem, ale také scenáristou. Narodil se v domě na Biskupské ulici 11 v rodině majitele obchodu s obuví U Zajíce, později žila rodina Haasových v secesním domě na Denisových Sadech. Do povědomí filmových diváků se zapsal jako vynikající komik a po roli v prvním českém němém filmu Jedenácté přikázání (1923), natočil v Česku okolo třiceti snímků. Když v březnu 1939 Němci obsadili České země, herec se svou manželkou uprchl do USA. Koncem padesátých let se vrátil do Evropy a zbytek svého života strávil ve Vídni.

Skácelova kašnaRodiště Bohumila Hrabala

Na ulici Balbínova 47 v brněnských Židenicích se narodil jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 2. poloviny 20. století – Bohumil Hrabal (1914─1997). Žil tam až do svých tří let u prarodičů, než se s matkou a nevlastním otcem přestěhovali do Nymburka. V roce 1965 napsal předlohu k filmu Ostře sledované vlaky (1968), za který dostal režisér Jiří Menzel Oscara, divácky oblíbená je i filmová podoba jeho prózy Postřižiny. Hrabalovo dílo bylo doposud přeloženo do osmadvaceti světových jazyků a v roce 1981 po něm astronomové dokonce pojmenovali jednu z planetek.

Na ulici Lidická v městské části Brno-střed v průběhu studií krátce žil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850─1937). Masaryk mimo jiné přišel s myšlenkou uspořádání Evropy do federace demokratických států a podporoval myšlenku samostatného českého státu. Zasadil se rovněž o založení Masarykovy univerzity, která po něm byla pojmenována roku 1919. Jméno tohoto státníka, filozofa, politika a pedagoga nese i Řád T.  G.  M., jedno ze státních vyznamenání České republiky a bývalého Československa.

Dlouholeté sídlo Lidových novin

Brno bylo po léta sídlem redakce Lidových novin, která se nacházela nejprve v Biskupské ulici, posléze se přestěhovala na Českou 6 a odtud na Českou 19. V první polovině dvacátého století byly Lidové noviny symbolem demokratického proudu české literatury, psali do nich totiž největší čeští prozaici a dramatici, jako například bratři Karel a Josef Čapkovi, Eduard Bass, Rudolf Těsnohlídek a už zmíněný T. G. Masaryk. Karel Čapek do redakce dojížděl dokonce až z Prahy, kde dnešní novinářské pracoviště sídlí.

Mozart02 (Kopírovat)Na ulici Kotlářská 35 bydlel moravský básník a autor poezie pro děti Jan Skácel (1922─1989). Pro Skácelovu tvorbu je typický vztah k Moravě, tematizující morálku a inspirující se folklorem. Úryvek z jeho veršů dnes můžeme obdivovat na bronzovém obrubníku Velké kašny v dolním rohu náměstí Svobody.

Na ulici Kobližná 4, v barokním Schrattenbachově paláci a dnešním sídle Knihovny Jiřího Mahena, na přelomu let 1767 a 1768 pobýval Wolfgang Amadeus Mozart (1756─1791), který zde se svým otcem a sestrou navštěvoval zemského hejtmana Antona Xavera Schrattenbacha. Mozartův brněnský pobyt je spojený především se Zelným trhem, přesněji budovou Reduty, v níž v roce 1767 koncertoval. Socha, která před hlavním vchodem shlíží na Brňany, je v mnoha ohledech jedinečná: na pětimetrovém pilíři totiž Mozarta ukazuje jako malého anděla s lidskou tváří.

Trenky po prostořekém vojákovi?

Naši literárně-kulturní expedici jsme zakončili před Kapucínskou hrobkou na Kapucínském náměstí, kde je umístěna slavná brněnská mumie vojenského velitele Františka Trencka (1711─1749). Pandur Trenck byl úspěšný voják, který působil v armádě carevny Anny Ivanovny, a císařovna Marie Terezie jej později ustanovila velitelem armády nájemných vojáků, takzvaných pandurů. Jelikož byl dobrodruh Trenck odjakživa prostořeký, urazil jednou svého generála, za což byl odsouzen k doživotnímu žaláři na Špilberku. Vtipná lidová etymologie říká, že baron Trenck dal češtině slovo trenky podle typického střihu kratších volných kalhot, které rád nosíval. Dnes se po něm jmenuje například značka místního piva.

Autorka textu: Soňa Hartmannová, lektorka HOPE