Nejstarší písemně dochovaný slovanský jazyk. To je staroslověnština, kterou začali roce 863 na Velké Moravě šířit dva zvěstovatelé ze Soluně jménem Cyril a Metoděj. Jejich počiny si připomínáme 5. července, kdy jsou v českém kalendáři napsaná jejich jména.

Soluňské bratry povolal do Moravské říše kníže Rastislav. Chtěl, aby na Moravě šířili křesťanství v jazyce, kterým se mluvilo, tedy v praslovanštině. Doposud totiž kněží vykonávali bohoslužby pouze v latině nebo řečtině.

Staroslověnština vznikla podle nářečí používaného v okolí Soluně v 9. století. Cyril pro staroslověnštinu vyvinul nové písmo – hlaholici. Ta se na Velké Moravě používala ještě v 11. století v Sázavském klášteře, nejdéle se pak udržela v Chorvatsku.

Jednodušší cyrilice

Po roce 885 byli Metodějovi žáci vyhnáni z Velké Moravy a staroslověnské písmo a vzdělanost se přesunula do oblasti dnešního Bulharska, Srbska a Makedonie. Tam dochází k modifikaci a rozvoji. Jedním z výsledků bylo nové písmo s názvem cyrilice, které vycházelo ze staroslověnštiny. Cyrilice byla praktičtější, protože její písmena byla jednodušší a především se podobala se řeckým vzorům. A řeckou abecedu tehdejší gramotná vrstva, tedy duchovní, ovládala dobře.

Když písemnou staroslověnštinu přijala i Kyjevská Rus, nastaly další změny, které vedli k definitivnímu rozvoji národních slovanských jazyků. V Rusku a Bulharsku se slovanské písmo dál měnilo, až tam vznikla azbuka.

Církevní slovanština stále naživu

V dnešní době patří staroslověnština mezi mrtvé jazyky, podobně jako latina nebo stará řečtina. Trvajícím druhem staroslověnštiny je takzvaná církevní slovanština, která je oficiálním bohoslužebným jazykem církví byzantského obřadu, tedy řeckokatolické a pravoslavné.

Soluňští věrozvěstové

Cyril neboli Svatý Konstantin byl filozof. Narodil se kolem roku 826 v Soluni a zemřel roku 869 v Římě. Působil jako profesor filozofie v Konstantinopoli a roku 855 se stal mnichem. Do kláštera znovu vstoupil před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril.

Metoděj byl starší z bratrů. Narodil se také v Soluni v roce 815 a zemřel roku 885 na Moravě. Zpočátku byl byzantským státním úředníkem, později mnichem a nakonec prvním moravským arcibiskupem.