Vánoce v Rusku: Dárky rozdává na Nový rok Děda Mráz se Sněhurečkou

Pravoslavné Rusko používá Juliánský kalendář, a proto tamní vánoční oslavy následují až po těch novoročních.

Rusové mají dvě možnosti, kdy si připomínat Vánoce. Buď slaví světské Vánoce na Nový rok, anebo pravoslavné Vánoce, které vychází na 6. a 7. ledna. Juliánský kalendář je oproti našemu Gregoriánskému o třináct dní opožděn, tudíž sedmý leden u nás odpovídá pětadvacátému prosinci. Vánoce jsou po Velikonocích nejdůležitějším církevním svátkem Ruska. V největší zemi světa se vánoční svátky původně pojily s mnoha tradicemi. V roce 1918 byly ovšem zakázány a tradice zanikly spolu s nimi.

Děda Mráz a Sněhurka

Děda Mráz dává dárky společně se Sněhurečkou.

Nadílka od Dědy Mráze

Novoroční oslavy začínají v Rusku 31. prosince. Domácnosti jsou slavnostně vyzdobené, nikde nechybí vánoční stromek – ёлка. Večer se lidé sejdou u společné večeře a vyměňují si dárky; dětem naděluje Děda Mráz (Дед Мороз), často doprovázený Sněhurečkou (Снегурочка). O půlnoci pak Rusové vycházejí do ulic a vítají Nový rok.

Rodiště bramborového salátu

Z pokrmů, které se poslední den v roce objevují na ruských stolech, je nejpopulárnější a nejtradičnější salát Olivier. Ten je „otcem“ i našeho českého bramborového salátu. Kořeny salátu Olivier sahají do carského Ruska, kdy lidé v Moskvě s oblibou navštěvovali luxusní restauraci s belgickým šéfkuchařem Lucienem Olivierem. Ten do svého bramborového salátu přidával například křepelky, uzený jazyk nebo kaviár, kvůli čemuž se na něj sjížděli bohatí Rusové ze všech koutů země.

salát Olivier

Salát Olivier dal základ bramborovým salátům v dalších evropských zemích.

Když Olivier zemřel, jeho rodina Rusko opustila a vzala s sebou i slavný recept. Tím pádem se salát dostal do španělské, francouzské či české kuchyně. Jen s tím rozdílem, že z něj vymizely původní drahé ingredience. A tak není divu, že ve Španělsku i ve Francii takový bramborový salát nazývají ruský. Dnešní salát Olivier se připravuje z brambor, cibule, hrášku, mrkve, majonézy, vajec, sterilovaných okurek a naložených kyselých sleďů.

Půst a Starý Nový rok

Pro pravoslavné věřící začíná příprava na vánoční svátky 28. listopadu předvánočním půstem. Půst trvá do 6. ledna, tedy čtyřicet dní. 2. ledna se pravidla zpřísňují, a v předvečer Vánoc je dokonce nastolena hladovka. Půst se přitom netýká jenom jídla, ale i různých zábav a vášní. Večer před vánočními svátky jsou v domech vítaní koledníci a kolednice. O půlnoci z 6. na 7. ledna se konají v pravoslavných chrámech mše, které končí až časně ráno.

V Rusku je zvykem slavit nový rok nadvakrát. Druhá oslava se řídí podle starého kalendáře, v němž začátek nového roku připadá na 14. ledna. Tomuto dni se říká Starý Nový rok.