Pokud jste si udělali čas na to, abyste se učili hudbě nebo mluvili jiným jazykem, podle nové studie jste také vylepšili svůj mozek, aby byl efektivnější.

Vědci z Baycrestova výzkumného institutu Rotman Research Institute zjistili, že hudebníci a dvojjazyční lidé využívali při plnění paměťových úkolů méně mozkových zdrojů.

Podle studie zveřejněné v časopise Annals of the New York Academy of Sciences, hudebníci a dvojjazyční lidé aktivovali jiné mozkové sítě a při plnění úkolu vykazovali nižší mozkovou aktivitu než lidé, kteří mluvili pouze jedním jazykem nebo neměli hudební zkušenosti.

Dvojjazyční lidé slyší hlasy odlišně, zjistila studie
Dr. Claude Alain, jeden z autorů studie který pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Baycrestově rotmanově výzkumném ústavu a profesor na Torontském institutu lékařských věd, řekl: „Tato zjištění ukazují, že hudebníci a dvojjazyčníci vyžadují méně úsilí plnit stejný úkol, který by je také mohl chránit před kognitivním poklesem a oddálit nástup demence.“

„Naše výsledky také ukázaly, že zkušenosti člověka, ať už se učí, jak hrát na hudební nástroj nebo jiný jazyk, mohou ovlivnit fungování mozku a které mozkové sítě jsou používané.“

Hudebníci a lidé, kteří jsou dvojjazyční, již dlouho prokazují lepší pracovní paměť, schopnost pamatovat si na věci, jako je zapamatování si telefonního čísla, seznam pokynů nebo dělání mentální matematiky, avšak vědci nebyli schopni identifikovat proč to tak je.

Při provádění studie vědci analyzovali mozek 41 mladých dospělých ve věku 19–35 let, kteří se rozdělili do tří kategorií: anglicky mluvící nehudebníci, hudebníci, kteří mluvili pouze anglicky, a bilingvisté, kteří nehráli na hudební nástroj.

Snímky mozku každého účastníka byly zachyceny, zatímco byli požádáni, aby identifikovali, zda zvuk, ať už z hudebního nástroje, prostředí nebo člověka, byl stejný jako předchozí zvuk.

Kromě toho byli účastníci požádáni, aby zjistili, zda zvuk, který slyšeli, přichází ze stejného směru jako předchozí zvuk.

Podle studie si hudebníci vzpomněli na typ zvuku rychleji než jednotlivci v ostatních skupinách, zatímco bilingvisté a hudebníci si vedli lépe v lokalizační úloze.

Dvojjazyčníci si vedli na přibližně stejné úrovni jako účastníci, kteří mluvili pouze jedním jazykem a nehráli na hudební nástroj co se týče zapamatování zvuku, ale při plnění úkolu stále vykazovali nižší mozkovou aktivitu.

„Lidem, kteří mluví dvěma jazyky, může zpracování zvuků trvat déle, protože informace jde přes dvě jazykové knihovny, nikoli jen jednu,“ shrnul doktor Alain. „Během tohoto úkolu projevily mozky bilingvních lidí větší známky aktivace v oblastech, které jsou známé pro porozumění řeči a podporovali tuto teorii.“

 

Zdroj: https://www.independent.co.uk