V Číně se pořád něco děje, říká studentka univerzity v Xiamenu

Pochází ze Křtin u Brna, ale poslední roky je jejím domovem daleká Čína, kde čtyřiadvacetiletá Zuzana Pavloňová na univerzitě v Xiamenu studuje magisterský obor tlumočnictví angličtiny-čínštiny.

Zuzka v ČíněPo absolvování gymnázia rodačka z Moravy nevěděla, do čeho se dál pustit. Zprvu svým názvem ji upoutal obor Kulturní studia Číny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kam byla posléze přijata. Po několika semestrech přišla očekávaná otázka: neměla by se vzhledem k zaměření svého studia do Číny vypravit a osvojit si tamní kulturu a jazyk přímo v reálu?

„Na konci 2. ročníku jsem dostala stipendium na šhanghajskou univerzitu SUFE (Shanghai University of Finance and Economics). Tak jsem poprvé jela do Číny,“ vzpomíná studentka.

Šanghaj – město kontrastů

Z města, kde žije dvakrát tolik lidí než v celé České republice, byla nadšená. „Ani jsem nepřemýšlela, že bych se mohla ztratit. Měla jsem kamaráda, který tam žil a pracoval. Pomáhal mi a společně s ostatními jsme hodně cestovali. Šanghaj je hyperměsto se spoustou kontrastů, kde si každý najde, co chce.“

Zuzana nejdříve bydlela na koleji, pak se ale přestěhovala na privát. „Chtěla jsem toho víc prozkoumat, ne vídat pořád ty stejné lidi,“ vysvětluje své rozhodnutí. Pro místní přitom byla a je atraktivitou. „Evropané pochopitelně vypadají jinak než Číňani. A tak na vás lidi koukají, fotí se s vámi, protože se od všech lišíte,“ poznamenává.

Plivou na ulici

I ona samotná byla ale naopak z některých zvyklostí obyvatel nejlidnatější země světa překvapená. „Je normální, že děti běhají po venku bez plínek i bez kalhot. A většina lidí na ulici plive. To jsem se už taky naučila,“ přiznává s úsměvem.

XiamenPo příjezdu do Číny nejprve absolvovala jazykový kurz. Měla čínštinu 4x týdně, ale jak sama říká, nestačilo to. „Hodiny byly intenzivní, ale i tak pro mě bylo těžké rozumět. Navíc oni mají spoustu dialektů, kdy mění tóny a výslovnost jazyka,“ objasňuje studentka, která po úspěšném absolvování bakalářského oboru přemýšlela nad sociologií, ale když jí čínská ambasáda nabídla magisterské stipendium na třinácté nejlepší vysoké škole v Číně, neváhala. A tak nyní chodí na Xiamen University, čínsky mluví plynně a zvládá číst čínské texty.

„Většina mých spolužáků jsou Číňani. Jsou ctižádostiví, motivovaní a vzájemně si konkurují. Já pro ně taková soutěž nejsem, spíš mi pomáhají, protože čínština není můj mateřský jazyk, všechno se učím přes angličtinu. Je to pro mě náročnější, ale vyučující na mě berou ohledy. Taky tam funguje blízký vztah učitele a žáka. Profesor má sice vždycky pravdu, ale potom studentovi pomáhá v jeho kariéře,“ popisuje fanynka Číny s tím, že na prestižní xiamenskou univerzitu není snadné se dostat. „Jeden kluk ze třídy je o dva roky starší, protože se na školu dostal až na třetí pokus.“

Tradice jako součást kultury

A co se jí na čínštině líbí nejvíc? „Mám moc ráda jejich idiomy neboli chengyu. Jsou hluboce zakořeněné v čínské kultuře a vyjadřují něco specifického. Je těžké je přeložit do angličtiny a i když se přeloží, ten smysl se nedá naplno postihnout. Ale mě to baví, protože objevuju historické záležitosti. Číňani hodně navazují na tradice. V rádiu jsou schopní omílat dvacet let starou písničku pořád dokola, v nových verzích a jiných úpravách,“ vypráví a doplňuje, že film Tygr a drak (卧虎藏龙), epický milostný příběh zasazený do staré Číny, je v podstatě rovněž idiom. Znamená skrytý talent a ve snímku z roku 2000 odkazuje na mladou dívku, která vypadá nevinně, ale přitom je mistryní Kung fu.Zuzka a Čína

Když se Zuzana vrátí do Česka na prázdniny, dlouho ve své rodné zemi nezůstává. Poté, co z Číny přijela Transsibiřskou magistrálou, byla několikrát ve Francii nebo na stáži v Londýně. V budoucnu by ráda pracovala v neziskovém sektoru nebo se věnovala žurnalistice.

„Čína je skvělá, rychlá. Pořád se tam něco děje a našla jsem si spoustu kamarádů. Po škole bych se ale chtěla vrátit do Evropy. Miluju Francii a umím francouzsky, do toho se učím rusky. Ráda bych pracovala v neziskovém sektoru nebo v žurnalistice,“ nastiňuje své plány mladá cestovatelka, která spolu se skupinou přátel píše zpravodajský web o Číně Preszed.cz.